3 a.m.

Základní údaje

Překlad

Intro
Už není úniku. Není kam se schovat.
Křičíš: „Zachraňte mě někdo!“
Je to ale nezajímá, dobrou noc.
Sbohem.

1. sloka
Jdeš strašidelnou chodbou. Jsou skoro čtyři ráno
a tebe trápí hrozná noční můra, je to příšerný.
Přímo před tebou stojí koroner. Čeká na tebe,
aby tě mohl ohledat. Jsi synem smrti, jde po tobě.
Koutkem oka tě viděl utíkat.
Všechno, co chceš, je, aby to skončilo.
Už dál běžet nemůžeš, jsi vyřízenej.
A všechno, co chce on, je zabít tě před publikem.
Zatímco se všichni dívají a tleskají tomu.
Já zatím sedím tady a jsem hluboce zamyšlen.
Spřádám plány, co podniknu dál.
Polykám antidepresiva, zatímco si stoupám a zase ulehám
na gauč v hotelu Ramada Inn.
V ruce držím lahvičku s práškama.
Potom ji otvírám a celou obracím do sebe.
Ujistím se, že je prázdná, a probouzím se nahý v McDonald’s.
S krví všude okolo mě, mrtvými těly za přepážkou. Sakra.
Myslím, že se mi zas zatemnil mozek. Ne znovu, znovu už ne!

Refrén
Jsou tři ráno, strkám klíč do dveří.
Celá zem je pokrytá mrtvými těly.
Nevzpomínám si, jak se tam dostaly.
Asi jsem je zabil já, zabil jsem je.
Řekl jsem, že jsou tři ráno,
strkám klíč do dveří.
Celá zem je pokrytá mrtvými těly.
Nevzpomínám si, jak se tam dostaly.
Asi jsem je zabil já, zabil jsem je.

2. sloka
Sedím nahej ve svým obýváku. Je skoro poledne.
Co asi dávaj v telce? Možná jsou tam nahý holky.
Procházím každý kanál, než najdu Hannu Montannu.
Pak si vemu krém a lubrikační gel.
Postříkal jsem obložení na stěně.
A uhasil svíčky na římse krbu.
Zabalím si žíňku a šátek, znova políbím figurínu nahého muže.
Když se podíváš z mého předního okna, uvidíš ho.
Jsem jenom chuligán, který bral halucinogeny.
Způsobující vidiny a poškozující mozek.
Rozřezával jsem a ničil si pokožku žiletkama,
nůžkama a jehlama. Ježíši, kdy tohle skončí?
To, čím omámený a zmatený procházím.
Dny, že nevím, kdo mi ty prášky dal.
Co budu dělat? Hej, ty marný synu.
Ty ďáble, bude motivující, když tě porazím.

Refrén
Jsou tři ráno, strkám klíč do dveří.
Celá zem je pokrytá mrtvými těly.
Nevzpomínám si, jak se tam dostaly.
Asi jsem je zabil já, zabil jsem je.
Řekl jsem, že jsou tři ráno,
strkám klíč do dveří.
Celá zem je pokrytá mrtvými těly.
Nevzpomínám si, jak se tam dostaly.
Asi jsem je zabil já, zabil jsem je.

3. sloka
Končím s tím, zničím to, rozřežu a roztrhám.
Minulou noc toho bylo příliš.
Pořád si nemůžu vzpomenout, co jsem si dal.
Tolik srandy jen z panáka Jacka Daniel’se
a poslední dávky a půl Vicodinu?
Vybavuje se mi jen zadek Kim Kardashian.
Pamatuju si, jak jsem poprvé vyčlenil člena rodiny.
Myslím, že byl prosinec a pil jsem s bratrancem.
Omotal jsem ho vánočníma světýlkama, strčil do smradlavé vany
a rozřezal ho na kousky. Když jsem šel vypít jeho krev,
napadlo mě, že by byla sranda, kdybych z té vany tu vodu vypil.
A tady začala moje kariéra sériového vraha.
Pohled na krev mě fascinuje; „Možná je to tepna, synu.“
Křič si jak chceš, mě to stejně nezastaví.
Jsou tři ráno a já přicházím, takže bys měl raději utéct.
Hledáš tajný východ, měl by tu někde být.
Ale ne, asi tu žádný není. Můžeš řvát, jak jen budeš chtít.
Z plných plic, ale nemůžeš mě zastavit. Stejně tě rozsekám.

Refrén
Jsou tři ráno, strkám klíč do dveří.
Celá zem je pokrytá mrtvými těly.
Nevzpomínám si, jak se tam dostaly.
Asi jsem je zabil já, zabil jsem je.
Řekl jsem, že jsou tři ráno,
strkám klíč do dveří.
Celá zem je pokrytá mrtvými těly.
Nevzpomínám si, jak se tam dostaly.
Asi jsem je zabil já, zabil jsem je.

Překlad: Nucks (admin@eminemworld.cz)

Komentáře nejsou povoleny.